Vitamíny a minerály
VITAMÍN C
je klíčový pro správnou funkci našeho těla, které si ho nedokáže vyrobit samo. Díky vitamínu C se tělo dokáže samo vypořádat s velkým množstvím nemocí a problémů.
Vitamín C je základní a nepostradatelný pro naši imunitu a metabolismus a
umožňuje, aby lidské tělo se samo přirozeně chránilo před infekcemi. Tím způsobem vitamín C podporuje obranyschopnost organismu a přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání. Patří mezi silné antioxidanty, chrání buňky před volnými radikály tím, že je neutralizuje.
Má nezastupitelnou úlohu při tvorbě kolagenu (kolagen tak nemusí být dodáván do těla uměle ani v pokročilém věku),hojení ran, pomoci při regeneraci po chemoterapii, zvyšuje vstřebávání železa, má vliv na správnou funkci kostí. Významně podporuje regeneraci cévního systému těla (pomáhá proti křečovým žilám, cévním příhodám, snižuji riziko infarktu). Vitamín C významně blokuje tvorbu karcinogenů, tj. funguje jako prevence rakoviny a brání i jejímu rozvoji.
Zúčastňuje se ale i mnoha dalších procesů, například tvorby a regulaci hormonů, má pozitivní vliv na prostatu, stabilizaci hladiny cukru v krvi či zlepšování funkce plic a celkové okysličení těla.
Většina zvířat a rostlin si syntetizuje tento vitamín sama a nepotřebuje tak žádné jeho přídavky. Přirozeně si jej nedovedou vytvářet např. lidé a některé další druhy primátů, morčata, kapybara, indický netopýr, mezi ptactvem pak červení bulbulové a z vodních živočichů třeba pstruh duhový a losos. Tento poznatek vedl některé vědce k závěru, že neschopnost přirozené produkce vitamínu C je genetický defekt a následně k hypotéze, že pokud by se jeho hladina u člověka vyrovnala s hladinou u zvířat, vedlo by to ke zlepšení jeho celkového zdravotního stavu.
VITAMÍN D
je pro naše tělo nepostradatelný, je v podstatě jakýmsi aktivátorem imunitního systému v těle. Běžně si tělo vitamín D samo tvoří díky slunečnímu záření. Lidem v civilizovaných zemích však chybí vitamin D překvapivě i na jaře a v létě.
Vitamín D ovlivňuje také látkovou výměnu vápníku, je důležitý pro zdravé kosti a zuby, pomáhá udržovat zdravé svaly, ovlivňuje ale i další části našeho těla jako je srdce, mozek. Vitamin D také pomáhá při zotavení po rakovině.
Běžně si tělo vitamín D samo tvoří díky slunečnímu záření. Lidem v civilizovaných zemích však chybí vitamin D překvapivě i na jaře a v létě. Jeho nedostatek má negativní vliv na imunitu, takže zvláště v chladnějších obdobích roku má jeho nedostatek významnou roli v souvislosti s nárůstem počtu pacientů s respiračním a chřipkovým onemocněním, jeho nedostatek také zvyšuje riziko srdečních chorob a u mužů zpomaluje pohyb spermií. Nízká hladina vitaminu D kromě jiného napomáhá například řídnutí kostí, které může vyústit v osteoporózu, a tím i v bolesti pohybového aparátu. Prvotním příznakem jeho nedostatku bývá bolest svalů a kostí, ale také zvýšená kazivost zubů.
KURKUMIN
je hlavní účinnou látkou v kurkumě, léčivém koření užívané v Indii více než 6 000 let. Má silné protizánětlivé a antioxidační účinky.
Kurkumin má silné protizánětlivé a antioxidační účinky. Neutralizuje volné radikály a zesiluje účinnost antioxidačních enzymů lidského těla. Kurkumin potlačuje tvorbu řady molekul, které v rozvoji zánětu hrají zásadní roli. Zatímco z krátkodobého hlediska je zánět příznivý – upozorní vás, že něco není v pořádku, chronický zánět se do značné míry podílí na vzniku řady civilizačních onemocnění, například u osteoartrózy, lupénky nebo ulcerózní kolitidy (chronické onemocnění střevní sliznice). Kurkuma potlačuje produkci řady zánětlivých chemikálií a přináší úlevu například od bolesti kloubů či lupénky.
Kurkumin se podílí na růstu nových neuronů v mozku a boji proti degenerativním onemocněním mozku, proniká také přes hematoencefalickou bariéru v mozku a pomáhá zpomalovat některé patologické procesy, které vedou ke vzniku Alzheimerovy choroby, zlepšuje a posiluje paměť.
Kurkumin zmírňuje řadu rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, pomáhá v prevenci a možná i v léčbě rakoviny, zmírňuje projevy depresí.
Obsah kurkuminu v kurkumě je však velice malý, odhaduje se, že jsou to jen 3 % z celkové hmotnosti kurkumy. Většina studií, které zkoumaly účinky kurkumy na zdraví, pracovala s výtažky (extrakty) z kurkumy, které obsahovaly naopak velké množství kurkuminu, přičemž průměrné denní užívané dávky byly vyšší než 1 gram.
Je tedy potřeba si uvědomit, že při přirozeném užívání kurkuminu z potravy by bylo nutno sníst opravdu obrovské množství kurkumy ve stravě, což je prakticky nemožné, protože se kurkuma používá hlavně jako koření. Proto tedy pro využití skutečných účinků je třeba vždy koupit extrakt s kurkuminem.
Kurkumin se navíc velmi špatně vstřebává z trávicího traktu do krve. Množství vstřebaného kurkuminu lze zvýšit spolu s konzumací černého pepře, který obsahuje látku zvanou piperin. Rozbitím kurkuminu na miniaturní nanočástice a jejich následné zapouzdření do lipozomu se však mnohonásobně zvýší jeho vstřebatelnost, a to i díky nanočásticím až na úroveň buněk a tkání.
LECITIN
zdrojem lipozomu je slunečnicový lecitin, bezpečný doplněk výživy bez závažnějších vedlejších účinků.
Tedy i samotný lecitin pomáhá zlepšit hladinu cholesterolu (studie ukazují, že pravidelný příjem lecitinu může již během dvou měsíců snížit celkovou hladinu cholesterolu až o 42 % a hladinu LDL cholesterolu o více než 56 %).
Lecitin může být prospěšný v případě problémů s trávicí soustavou, jako je ulcerózní kolitida, Crohnova choroba nebo syndrom dráždivého střeva. Přibližně 70 % fosfolipidů ve střevní sliznici je tvořeno lecitinem. Lecitin tak může napomáhat s tvorbou ochranné bariery, která brání vniknutí škodlivých bakterií.
Lecitin je bohatým zdrojem cholinu, který je klíčový pro lidské zdraví. Cholin je mimo jiné důležitý pro správné fungování paměti a učení, tj. podporuje také kognitivní (mozkové) funkce.
Lecitin v neposlední řadě též zlepšuje stav pokožky. Lecitin je součástí téměř všech kosmetických přípravků, protože má zvláčňující a změkčující účinky a je tak účinný při problémech se suchou a podrážděnou pokožkou.
Některé studie naznačují, že by lecitin mohl mít i další zdravotní benefity jako je podpora imunity, prevence osteoporózy nebo pomoc při zvládání stresu.
LYSIN
je pro člověka jednou z esenciálních aminokyselin, tj. lidské tělo jej nedokáže samo vyrobit, a proto jej musí přijímat ve stravě podobně jako některé vitamíny.
Lysin je jedním ze základních stavebních kamenů proteinů, které sehrávají strategickou roli při mnoha životních pochodech.
L-Lysin je nezbytným stavebním prvkem pro všechny bílkoviny v těle. Lysin patří mezi stimulátory imunity, zvláště účinné proti virům oparu a pásového oparu (urychluje jejich hojení a chrání před jejich novým vznikem). Podílí se na tvorbě kolagenu, podporuje vstřebávání vápníku (prevence řídnutí kostí a osteoporózy), v budování svalů, v zotavování se po chirurgických zákrocích nebo zraněních a v produkci tělesných hormonů, enzymů a protilátek, usnadňuje též trávení. Snižuje hladinu glukózy v krvi (prevence cukrovky a pozitivní vliv při jejím propuknutí).
HOŘČÍK
podporuje správnou činnost nervového systému, svalů, kostí. Přispívá ke snížení míry únavy, vyčerpání i ke správnému energetickému metabolismu.
Hořčík je zapojen do více než 300 biochemických reakcí v těle a je přítomen v každém typu buněk.
Je nezbytný pro správně fungující imunitní systém, regulaci krevního tlaku, dobrý krevní oběh, zdravé srdce, klidný spánek, řádné vylučování, vstřebávání vitamínu D a správné trávení sacharidů. Hořčík také snižuje svalové napětí, tím redukuje křeče, třes a zmírňuje pocit bolesti, zmírňuje intenzitu záchvatů u průduškového astmatu, migrény, snižuje deprese, poruchy koncentrace. U žen tlumí bolesti v podbřišku před a během menstruace, zmírňuje příznaky chronického únavového syndromu.
Kromě toho tato důležitá živina upravuje metabolismus jiných minerálů jako je vápník, draslík, fosfor, měď, vitamín C a zinek, které pomáhají tělu získávat energii.
Při velké fyzické nebo psychické zátěži tělo spotřebuje mnohem větší množství hořčíku, větší než je člověk běžně schopný přijmout z potravin.
Mezi hlavní příčiny nedostatku hořčíku patří nezdravá strava, nadměrný příjem alkoholu, kávy, energetických nápojů, špatně léčená cukrovka, nadměrné nebo chronické zvracení a dlouhodobý průjem.
SELEN
je jedním z prvků, které jsou nutné pro zachování našeho celkového zdraví. Je nezbytný pro správné fungování imunitního systému a metabolismu, pro správnou funkci štítné žlázy a produkci jejích hormonů. Vyšší hladina selenu pomáhá mírnit projevy zhoršování kognitivních funkcí a ztrátu paměti u lidí s Alzheimerovou chorobou.
Selen je účinný antioxidant, který pomáhá zmírňovat oxidační stres a chrání nás před chronickými chorobami, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cévní mozkové příhody nebo šedý zákal. Vyšší hladina selenu pomáhá zrychlovat imunitní odpověď a zlepšovat fungování imunitního systému u pacientů s HIV, chřipkou, tuberkulózou a hepatitidou typu C, zmírňuje průběh oparu a pásového oparu.
Množství selenu v potravinách rostlinného původu závisí na obsahu selenu v půdě, ze které dotyčná rostlina pochází. Koncentrace selenu v rostlinných plodinách tak do velké míry závisí na místě, kde byly vypěstovány.
Přebytek selenu v těle může škodit úplně stejně jako jeho nedostatek. Z toho důvodu se doporučuje pro dospělé držet svůj příjem selenu na (nejvyšší povolené) hodnotě 400 mikrogramů/den. (Pro představu, u dospělých je běžná denní dávka selenu 55 mikrogramů.)
BÓR
je jedním z hlavních minerálů používaných v kostním metabolismu. Je zásadní pro zdravé kosti a kloubní funkce, je zodpovědný za regulaci, absorpci a metabolismus vápníku, hořčíku a fosforu, pomáhá přeměnit vitamín D do aktivního stavu.
Bór může snížit denní ztráty vápníku téměř o 50 %. Vzhledem k tomu, že se vápník odvádí hlavně z kostí a zubů, může být nedostatek boru nejdůležitějším faktorem při vzniku artritidy, osteoporózy a zubního kazu dnes. Jakmile osteoporóza začne, bor může hrát významnou roli v pomoci tělu nahradit ztracený vápník. Bór je jedním z minerálů potřebných pro výstavbu a opravy kloubní chrupavky. Bór pomáhá regulovat hormony, zejména estrogen a testosteron. Pomáhá také udržovat funkci mozku a dobré paměti.
Nedostatek bóru může ovlivnit buněčné stěny, aby se staly velmi slabé a křehké, což negativně ovlivňuje řádný přenos látek dovnitř i ven. Vzhledem k tomu, že je bór nezbytný pro buněčné membrány a nedostatek bóru je rozšířený, může to být důležitým důvodem pro zahájení růstu rakovinového nádoru.
Tělo je závislé na bóru pro provádění většiny svých funkcí.
Chemická hnojiva inhibují vychytávání bóru z půdy. Organické jablko pěstované v bohaté půdě může mít 20 mg bóru, ale pokud se pěstuje s hnojivem, může mít pouze 1 mg boru. Průměrný příjem bóru ve vyspělých zemích je pouze 1-2 mg denně.
Dávky překračující 100 mg denně mohou vyvolat vedlejší účinky jako průjem, nevolnost, zvracení a únavu. Velmi vysoké dávky mohou způsobit zvýšenou exkreci vitamínu B2.
JÓD
jako jedinečný mezi minerály má v lidském těle pouze jediné poslání - je zcela nezbytný pro správné fungování štítné žlázy, která ovlivňuje mnoho metabolických pochodů.
Štítná žláza patří mezi endokrinní žlázy – žlázy s vnitřní sekrecí, to znamená, že produkuje v našem organismu hormony, které jsou uvolňovány do krve a roznášeny do celého těla. Hormony štítné žlázy ovlivňují především rychlost látkové výměny, termoregulaci, růst a vývoj organismu, psychický stav, funkci nervového a svalového systému, funkci žaludku a střev, přispívá k normálnímu stavu pokožky.
Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) jódu 150 μg. Nedostatek jódu ukazuje tzv. vole (struma), někdy hrubší kůže i vlasy, občasná apatie.
Jód je v naší potravě obecně nedostatkovým prvkem, přičemž se jeho význam zdaleka nedoceňuje. V každém případě je současný obecný nedostatek jódu příčinou celé řady onemocnění, především bohužel naší mladé generace.
Nejvýznamnějším přirozeným zdrojem jódu na celé zeměkouli je mořská voda. Díky tomu jsou i další největší zdroje jódu mořské ryby, plody a řasy. Dalším důležitým zdrojem je jodizovaná kuchyňská sůl.
Nedostatek jódu je rizikový pro všechny fáze života, od nitroděložního vývoje až po stáří. Všeobecně však můžeme říci, že těhotné a kojící ženy a děti do 3 let se považují za nejdůležitější skupiny, u kterých je potřeba kontrolovat dostatečné zásobení jódem. Je to zejména z důvodu, že nedostatek jódu, který se vyskytuje během těhotenství a v prvních 3 letech po narození dítěte, vede k nevratným změnám a poškozením mozku a centrálního nervového systému, případně až k nevratné mentální retardaci. V průběhu těhotenství nedostatek jódu může vést ke zvýšenému riziku potratů a zvýšené poporodní mortalitě (úmrtností). Obzvláště kritický je nedostatek jódu koncem druhého trimestru těhotenství, kdy dochází k diferenciaci mozkové tkáně. Důsledkem může být zvýšené riziko kretenizmu, hluchoněmost a pohybové poruchy.
Všeobecně se dá říci, že riziko poruch způsobených nadměrným příjmem jodu není příliš vysoké z důvodu poměrně nízké toxicity tohoto prvku pro člověka. Příjem do 1000 μg jódu denně je považován za bezpečný.
Vstřebávání jódu napomáhá selen. Jedná se o minerální látku, která svým působením podporuje zabudování jódu do hormonů štítné žlázy, a tím podporuje celkový metabolismus organismu. V některých případech poruch funkce štítné žlázy není primárním problémem nedostatek jódu, ale nedostatek selenu.
Všeobecně můžeme říci, že v oblasti střední Evropy je zásobení jódem dostatečné až mírně deficitní. K možnostem prevence nedostatku jódu patří například jodizace kuchyňské soli v množství 15–25 μg jódu/g NaCl, fortifikace (obohacování) kojenecké stravy nebo jodace krmiv pro hospodářská zvířata – což zajišťuje navýšení obsahu jódu v mase a mléce a následně v mléčných výrobcích.
ZINEK
je stopový prvek, který organizmus potřebuje ke správnému vývoji a podílí se na mnoha metabolických funkcích. Především posiluje imunitní systém, pomáhá udržovat zdravé kosti, vlasy, nehty, pokožku a normální vidění.
Zinek také pomáhá k normálním kognitivním funkcím a pomáhá chránit buňky před oxidativním stresem. Zinek má vliv i na metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů a hormonů. Dalším pozitivem u zinku je to, že pomáhá udržovat nízkou hladinu cholesterolu v krvi. V neposlední řadě je vhodné zmínit, že zinek je nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů, je důležitý pro náš reprodukční systém.
Tělo si zinek nedokáže samo vytvářet, proto je velmi důležité ho tělu neustále dodávat.
Co zinek umí: Nová studie zjistila, že suplementace zinkem by mohla zabránit symptomům a zkrátit dobu trvání virových respiračních infekcí, jako je běžné nachlazení nebo chřipka. "Obvykle se má za to, že role zinku v prevenci a léčbě infekcí je vhodná pouze pro lidi s nedostatkem zinku. Naše zjištění tuto hypotézu skutečně vyvrací," říká doktorka integrativní medicíny Jennifer Hunter z univerzity Western Sydney v Austrálii.
Bylo zjištěno, že například nízké dávky zinkového nosního spreje snižují riziko klinického onemocnění. Pokud je zinek užíván jako prevence, analýza zjistila, že existuje o 28 % nižší riziko rozvoje mírnějších příznaků a o 87 % nižší riziko rozvoje středně závažných příznaků těchto onemocnění.
Pokud onemocníte, zinkem už nic nedoženete. Zinek tedy funguje jako prevence, ale pokud se nachladíte nebo dostanete chřipku, už vám rychlý doping ve formě zinku moc nepomůže. I když studie zjistila, že zinek dokáže nemoc zkrátit asi o dva dny, což není moc. Jinými slovy, pokud se nakazíte a teprve v této chvíli začnete brát zinek, žádnou velkou pomoc od zinku nečekejte.
VITAMÍN E
je souhrnné pojmenování přírodních chemických látek (jinak též tokoferoly), patří mezi vitamíny rozpustné v tucích.
Vitamín E je silným antioxidantem v těle, chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů, proto pomáhá zpomalovat stárnutí a prokazatelně působí i jako prevence proti nádorovému bujení. Pomáhá odbourávat škodliviny z těla
(zvyšuje detoxikační schopnost jater), ovlivňuje tvorbu červených krvinek a pomáhá při obnově a růstu tkání. Snižuje výskyt infarktu a mrtvice. Vitamín E také podporuje činnost nervového systému, má vliv na plodnost i na sexuální výkonnost, omlazuje pleť a vlasy.
N-ACETYL-L-CYSTEIN
zkráceně NAC je modifikovaná forma cysteinu, která je připojena do acetylové skupiny. NAC je nezbytný pro produkci glutathionu. ( N-Acetyl-L-Cystein je prekurzor GLUTATHIONU.)
GLUTATHION je malý peptid s molekulou složenou ze tří aminokyselin: kyseliny glutamové, cysteinu a glycinu. Je to silný antioxidant, je
vytvářen každou buňkou v těle, zvlášť významně se však tvoří v játrech. Chrání buňky před oxidativním stresem, čímž zmírňuje jejich poškození. Glutathion je důležitý pro funkci imunitního systému a detoxikaci toxinů.
Studie ukazují, že nízké hladiny glutathionu vedou ke špatné funkci jater, což způsobuje, že více toxinů pronikne do oběhu těla, a to postupně vede k poškození jednotlivých buněk a orgánů.
Všechny ostatní antioxidanty (např. C a E, Q10 a alfa lipoová kyselina), aby správně fungovaly, jsou závislé na přítomnosti glutathionu, proto glutathionu vědci říkají „mistr antioxidant.“
Glutathion v podstatě prodlužuje život a chrání tělo před předčasným stárnutím. Naše vlastní produkce glutathionu s věkem slábne. Studie ukazují, že produkce glutathionu v buňkách lidského těla snižuje rychlost přibližně 10 % každých deset let u osoby, která dosáhla nebo překročila věk 20 let. Proto je více než vhodné glutathion do těla dodávat.
Produkce glutathionu také klesá se špatnou stravou, nadužíváním alkoholu, stresem, infekcí, toxiny či znečištěním prostředí. Dalším faktorem je také expozice toxickým a škodlivým látkám jako je acetaminofen, pesticidy, benzopyreny a chemikálie pro domácí potřeby. S nízkou hladinou glutathionu v těle se stáváme náchylnějšími k infekcím a chorobám, protože nám chybí schopnost účinně detoxikovat. Jeho nízký obsah v těle je spojen s rychlým stárnutím, makulární degenerací (skvrnami na pokožce), diabetem, nemocemi plic a zažívacího ústrojí, křečovitými stavy,
Parkinsonovým syndromem a jinými neurodegenerativními poruchami.